Hlad
Jsem útroby rvoucí hlad,
pronásleduji každé pokolení,
hlad po lásce či povědění,
po přátelství či touze snad.
Jsem mozek trhající hlad,
rozumně nevyhnutelný,
s city těžko zmýlitelný,
neuzavřený do ohrad.
Jsem nervy drásající hlad,
po slovech vyslyšených tichem,
proseb v lidském přání lichém,
bez meče, jen s jehlou kat.
Jsem duši a srdce trýznící hlad,
prastarý, lákavě zapovězený,
vzrostlý, dosud nepokosený,
jsem ten, co dal a ten, co krad.
Jsem neutuchající hlad,
vnitřní součástka harmonie,
hlad, kterým smrtelník vždy žije,
prázdný výkřik, věčný lad.
Komentáře
Přehled komentářů
Veselá? Teda, tak to mi nepřijde:-)
Děkuji vám, oběma, udělali jste mi velkou radost, ačkoli do dokonalosti má asi přeci jen ještě trošku daleko:-)
Díky!
Nadpis
(Element, 7. 9. 2008 12:00)No, já už ti ji komentoval, že, ale neuškodí tak učinit znovu :-)) Trošku morbidní, veselá a v celkovém znění dokonalá a neotřelá...
Ano, ano, nadpis...
(Nymonyrya, 7. 9. 2008 0:35)Moc pekna basen (jej, myslim ze, vynimocne stiham pisat komentar prva, takze sa neopakujem :)). Najviac sa mi tusim paci prva a posledna cast, aj ked pravda je, ze najdokonalejsie je to ako celok, takze len tazko povedat...
Nadpis?
(Elfairy/Viki/no prostě autor, 9. 9. 2008 16:16)