Maličkost
8. 3. 2013
Cosi utíká pod rukou.
Minulost křičí do oken.
Ale žaluzie se neotevřou.
Přítomnost buší do dveří.
Ale zámek nepovolí.
Budoucnost se dívá zpovzdálí.
Pak se otočí.
A potichu a pomalu odchází.
Vždyť se zas tolik neděje.
Na poli jsou také tisíce květin,
z nichž některé usychají.
A i kdyby uschly všechny,
koho zajímá jedno pole.
Jeden život
mezi tisíci jinými.
Jedno pole
mezi miliony dalšími.
A jedna země
mezi miliardami
o tolik krásnějších
hvězd.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář