O smíření
Až teprve očištěni od všech dávných křivd a vin,
se srdcem úplně otočeným naruby,
tak aby z něho vyšla všechna stará špína,
s očima jasnýma a upřenýma do budoucnosti,
s rukama špinavýma od práce na zítřcích,
až teprve když už nás k minulosti neváže nic
než naše vlastní vůle a láska,
až tehdy je možné
se beztrestně,
s nádherně posmutnělou krásou,
která je vlastní kytičkám fialek,
a radostí zářícího úsměvu,
který věnujeme jen těm,
jimž ze srdce přejeme vše dobré,
ponořit do vzpomínek.