Fantasmagoria

Opouštění poloviny života

nikdy nelze popsat slovy.

Osm železných řetězů

a tři křehká pouta,

všechno dýchá životem,

vše se dívá,

tolik drobných dramat

se rozkutálelo po podlaze,

tolik smíchu a zklamání,

tlukot srdce a domov,

odcházení

nikdy nelze popsat slovy.

Smrtelná postel

pocity zapadajícího slunce

uvadající květiny

krása a proměna.

Příliš mnoho se odehrálo

příliš mnoho

Pohřbívání vzpomínek

nikdy nelze popsat slovy

Krása

nikdy nelze popsat slovy

ještě jeden pohled

a pak už jenom prach

kterým se pokryje

vybledlá fotografie

šedý samet

a skok do prázdna

který nelze popsat slovy

.