Fantasmagoria

Hroutící se věž katedrály

vydává vše přehlušující ticho.

Vše je pomalé,

jako ve filmu,

kámen padá po kameni

a naděje, která umírá poslední,

s gustem zatlouká hřebík do rakve.

Nikdo to neumí tak dobře jako ona.

Omrzlými prsty

se snažíš seškrábnout jinovatku z okna,

ale omrzlé prsty se lámou

a nakonec nevidíš stejně vůbec nic.

Už spadla ta věž?

Stále ještě je ticho

a vše se otřásá

jako když ve špatném filmu

drží špatná ruka

špatnou kameru.

Jindy zase ve špatném životě

špatně padají

špatně postavené věže

špatných katedrál

a vydávají hlasité ticho.

Můžeš jásat,

pokud ti vůbec ještě někdo

nějaký hřebík do té rakve zatluče.

Protože kdo by o to stál,

to i ta naděje

se na takovýhle kšeft

může vykašlat.