Snění květinové samoty
svíčku pálím na parapetu,
sama k sobě rozhovory vedu,
jako květ rozpukám a kvetu
a vadnu v zimomřivém credu.
Přes sklo dívám se do ulice,
v naivní ignoranci prachu,
pomalu mi dohořívá svíce
v odéru aromatického strachu,
nerozeznávám ruby ani líce.
S kopretinou zapletenou do účesu
pozoruji němé dění,
samotu dusivou si nesu,
co bylo, nebude a není,
bez úderů vonných děsů.
Chvalozpěv si zazpívám,
jen tak, pro bláhové snílky,
svíci zatím zhasínám,
zabloudím do hluché chvilky
a tu chvilku darem sama sobě dám.
Komentáře
Přehled komentářů
Merci beaucoup! Konečně taky někomu můžu poděkovat fakt plnohodnotně fracouzsky. Co se stalo, že jsi na netu? No nic. Zkrátka díky!
po delší době
(manticore, 12. 5. 2008 21:27)určitě taky přidávám velkou pochvalu :-) tenhle styl se mi moc líbí...
vzkaz
(vypitek- http://vypitek.blog.cz, 11. 5. 2008 11:16)Ahojky...já na tento blog janey.blog.ct teď nemám moc času...já mám totiž nový blo...na který píšu to co zažívám a tak. tak bych byla ráda kdyby si navštěvovala spíš můj nový blog http://vypitek.blog.cz
Konstruktivní kritika
(Annie, 8. 5. 2008 20:41)
No jo, já bych ti to zkritizovala, ale nevím, jak! Prostě se mi to líbí tolik, že na tom nemám nic, co vytknout, prostě mi došly slova. Napiš něco horšího a dočkáš se kritiky, klidně i konstruktivní.
PS: neber si to tak, že po tobě chci horší dílka
Ty a internet? Cože?
(Viki, 19. 5. 2008 19:08)