Srdceryvné řádky slepé naději
17. 6. 2008
Plynoucími slovy, tiše,
řádky vymazávám,
mažu si kousky své duše,
však život nepoznávám.
S úsměvem milým
se na mě osud dívá
a já se jen divím,
krásnou píseň mi zpívá.
Dívám se, jak v sobě samé mizím,
ten pohled mě děsí i láká,
spoutávám kovem ryzím
z oblohy svobodného ptáka.
Jako fénix znovu z popela se rodí,
doufám, že znovu také povstanu,
že nezmizí ruka, která životem mě vodí,
že spatřím ještě úsvit vycházet z hvězd po ránu.
řádky vymazávám,
mažu si kousky své duše,
však život nepoznávám.
S úsměvem milým
se na mě osud dívá
a já se jen divím,
krásnou píseň mi zpívá.
Dívám se, jak v sobě samé mizím,
ten pohled mě děsí i láká,
spoutávám kovem ryzím
z oblohy svobodného ptáka.
Jako fénix znovu z popela se rodí,
doufám, že znovu také povstanu,
že nezmizí ruka, která životem mě vodí,
že spatřím ještě úsvit vycházet z hvězd po ránu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
