Fantasmagoria

 Jako vzdělanec by se můj bratr dal označit s oběma očima otevřenýma. Kartotéka v jeho hlavě nabízí opravdu slušnou várku cizích slov, teorií, myšlenek a dat. Přesto i on je pouze člověk a jako takový se mýlí. A nejen to. Stává se dokonce, že někdy něco neví!

 Nedávno zrovna četl jakési vysokoškolské spisy a narazil na slovo, které jeho příruční mozková kartotéka nebyla s to vyhledat. Proto sáhl po slovník cizích slov, ale zřejmě ani zde neuspěl, neboť ho se zamyšleným výrazem nevědomosti opět odhodil do knihovny.

 Sedl k počítači a ruce mu přejely po klávesnici. To slovo, které mu působilo takové lapálie, znělo zcela obyčejně - venerace. Poté co neuspěl v hmatatelných hledačích, hodlal se můj bratr zcela samozřejmě obrátit na všemocný, vševědoucí, tak abstraktní a dokonalý vyhledávač – Google. Zřejmě bychom všichni čekali, že tento gigant vyplivne skvělou definici a hordu synonym, ale brada padá a oči padají z důlků.

 Google se totiž zmohl na jediné a chytil se stébla, které se mu jako jediné nabízelo před utopením. Toto stéblo představovala naprosto zaskočená a dokonale zoufalá otázka.

Neměl jste na mysli – generace?