Fantasmagoria

                Jen málo hrozeb se stalo tak zprofanovanými a dlouhodobými jako státní maturita. Už před několika lety bylo vyhrožováno studentům, že zrovna oni mají tu čest propadnout u nových maturit. Takhle se děsilo několik generací. Letos to však vypadá, že se černý mrak konečně mění v pravou a nefalšovanou bouřku.

                Nicméně pro studenty gymnázií jsou státní maturity očekávaným ulehčením. Pravda, musíme maturovat z pěti předmětů, což se nedá označit za změnu zrovna příjemnou, ale na druhou stranu se nám povedlo toto pravidlo poměrně úspěšně obejít. A dál už si jen oddychneme – konečně nastane alespoň částečná spravedlnost, nikde se nebude moct maturita rozdávat zadarmo. Konečně přišla nějaká výhoda toho, že jsme museli celé čtyři roky dřít víc než ostatní. Vynahradíme si to alespoň u maturity.

                Vypadá to, že zkouška z cizího jazyka přestane zase jednou po letech testovat něco jiného než kvalitu paměti. Prověří totiž znalost jazyka o mnoho lépe než její školní protějšek. I když právě na maturitu z jazyků si učitelé stěžují snad nejvíc a prohlašují, že „každému, kdo půjde kolem školy, můžu dát papír i razítko“. Jinak je tomu ale u maturity z češtiny, jejíž koncept se mi líbí snad nejvíc. Vyzdvihuje schopnost obecné převést do konkrétního příkladu a konkrétní naopak zobecnit. Navíc podporuje četbu a pro toho, kdo skutečně čte, a to nejen stručný přehled děje na internetu, nese řadu výhod.

                Co se týče dvou rozdílných úrovní zkoušky u společné části maturity, pro náš ročník určitě nemají význam. Možná za pár let, až se vysoké školy vyjádří a třeba i usnesou na nějaké té výhodě pro maturanty s vyšší úrovní, nějaký ten význam mít budou. Ale teď? Udělat vyšší úroveň maturity můžu tak maximálně pro svůj dobrý pocit. A kdo mi řekne, jestli je víc trojka na vyšší úrovni nebo dvojka na nižší? A proč by mě to vlastně mělo zajímat? Pro spravedlnost zde bylo uděláno dost, ale dovedení do důsledků poněkud chybí.

                Největší kritiky se nejspíš dočká systém hodnocení. Monopol na objektivitu byl zrušen kvůli nedostatku peněz, a tak bude například slohy opravovat vždy jen jeden učitel. Navíc práce nesmí opustit budovu školy, takže se nejspíš počítá s tím, že v každé škole mají nějaké příhodné prostory na spaní a dost velkou zásobu spacáků pro všechny češtináře a učitele jazyků, kteří budou muset nejen při maturitní generálce opravit všechny své slohy za týden.

                Celkově je můj názor na státní maturity určitě pozitivní. Úroveň je nastavená okouzlujícím způsobem nízko, snad až tak, že ji budeme možná mít sklon trochu podceňovat. Snad by ona laťka měla být nastavena výš, aby se zkouška dospělosti zbavila onoho zprofanovaného „maturitu má přece každý“. Možná že by neškodilo, kdybychom proseli středoškoláky trochu hustším sítem. Ale možná že ze mě mluví pouhá škodolibost a závist člověka, který strávil téměř polovinu svého života na gymnáziu.