Fantasmagoria

Vánoce. Nejkrásnější doba v roce. Každý rok se na ně většina naší populace těší. Přesto mohou způsbit nepěkné chvilky. Ptáte se jak a kdy? Hned se to dozvíte...
Snad každý učitel češtiny se chce poslední hodinu před Vánoci flákat. Ale přece nemůže dopustit, aby jeho studenti zaháleli. A první myšlenka, co se v jeho mozku objeví je co? Napište mi úvahu na téma Vánoce!
Tuhle větu slýcháváme každý rok a je to opravdu něco příšerného. Toto téma je totiž tak neuvěřitelně profláknuté a okoukané ze všech stran, že na něj prostě nic originálního napsat nejde! Proč tedy psát každý rok to samé? Nemají snad naši profesoři čím topit? Nebo nám snad tak touží zadarmo napsat nějakou tu známku? Či snad chtějí zaplnit šuplíky v kabinetě? Důvod tohoto mi opravdu zatím zůstává skrytý.
V šuplíku našich češtinářů se zaručeně skrývá veliké množství úvah s názvy například Já a Vánoce, Vánoce-svátky konzumu, Vánoce v průběhu času nebo snad Jak jsem prožil Vánoce či ten nejnápaditější Vánoce od všech studentů všech třídy, ve kterých kantor učí či učil češtinu. Když už psaní na téma Vánoce, kterým snad může konkurovat jenom téma Prázdniny, proč úvahy nebo vypravování? Nemohou k nám být pedagogové trošku shovívavější a nechat nám alespoň ve stylu volnou ruku?
Ale vánoční epidemie nezasahuje zdaleka jen do češtiny. Pamatuji si, jak jsme kreslili do sešitu desetiminutovek z matiky něco vánočního nebo jak jsme psali a kreslili Vánoce při fyzice. Ani tyto slohu a výtvarné výchově vzdálené předměty se tomu nevyhnou.
Tak co tedy říct závěrem? Šťastné a veselé Vánoce a málo úvah na toto téma!